Protozoologická sekce

Established in Prague,
April 10th 1964

Co je protozoologie (moderněji protistologie)

Protistologie je dnes multidisciplinárním oborem, který sdružuje buněčné biology, molekulární biology, biochemiky, taxonomy, parazitology, algology, evoluční biology a ekology zabývající se studiem protist, tedy všech eukaryot, které nepatří mezi živočichy, houby či suchozemské rostliny. Protistologie se stává klíčovým oborem pro pochopení evoluce eukaryotické buňky, jejích metabolických drah a organel.

Organizační struktura sekce

Po dlouhá léta byl v čele sekce vždy triumvirát členů, z nichž jeden byl předseda. Ten následující rok skončil a za něho byl zvolen člen nový. Předsedou se stal pak seniorní člen triumvirátu, který byl ve výboru již dva roky. V současné době je v čele sekce prezident sekce a každý rok je určen organizátor Jírovcových protozoologických dnů následujícího roku. 

Vědecké týmy zabývající se v Česku protozoologií / protistologií

Spolupráce s Mezinárodní protistologickou společností (ISOP)

Protozoologická sekce spolupracuje s International Society of Protistologists (ISOP, protistologists.org). 

Členové sekce mají mimo jiné nárok na slevu členského příspěvku do ISOP a sekce může žádat ISOP o finanční podporu jejích setkávání dle platných podmínek v daném roce.

Češi jako volení představitelé mezinárodních protistologických společností

Mezinárodní ocenění našich členů

Historie sekce

Protozoologové (moderněji bychom řekli protistologové) byli nejprve organizováni v rámci Československé zoologické společnosti při ČSAV (ČZS). Postupně se však jednotlivé vědecké obory stále více rozvíjely a pokroky v protozoologickém výzkumu a růst tohoto oboru v tehdejším Československu (zejména pokud se jednalo o parazitická protozoa) vedlo v roce 1964 k založení samostatné Protozoologické sekce v rámci ČZS. 

Na sjezdech zoologické společnosti měla naše sekce samostatný program a byla pro ni vždy vyhrazena místnost a čas. Zoologické sjezdy se konaly však jen jednou za tři roky a protozoologové se chtěli setkávat častěji. Začátkem sedmdesátých let tak vznikla myšlenka každoročních samostatných protozoologických konferencí i mezi sjezdy Československé zoologické společnosti. Nakonec se ale sekce od zoologických sjezdů zcela osamostatnila a pořádala vlastní konferenci zvanou „Protozoologické dny“. Aby účastníci nebyli příliš rozptylováni svody okolí a měli klid na vědecké disputace, konaly se Protodny vždy mimo velká městská centra v menších místech. 

V roce 1971 byly uspořádané první Protozoologické dny na Blatenské výzkumné stanici. O rok později v Nižboru a třetí v roce 1974 na hradě Kost (v roce 1973 se konal zoologický sjezd). O všech zmíněných a dalších setkáních byla pečlivě vedena kronika, která při pořádání dnů v Jáchymově v roce 1978 byla ztracena, a tak současná kronika je vedená až od uvedeného roku. Protozologické dny byly v roce 1988 přejmenovány na „Jírovcovy protozoologické dny“ na počest prof. Otto Jírovce. Právě profesor Jírovec stál v roce 1964 u založení Protozoologické sekce a stal se i prvním předsedou Protozoologické sekce. 

Až do roku 1994 Protozoologická sekce existovala pod křídly ČZS, její setkání by bez finanční pomoci ČZS nemohly být v oné míře konány. Členy sekce byli nejen protozoologové zabývající se prvoky parazitickými, ale i volně žijícími. Těch druhých byla však v 90. letech výrazná menšina, a tak v roce 1994 tehdejší vedení sekce celkem logicky rozhodlo o převedení do České parazitologické společnosti. 

K dalším zásadním změnám pak došlo po roce 2010. Od roku 2012 je vydáván pro každé setkání sborník a od roku 2013 je hlavním jazykem konference angličtina. Prvotním důvodem ke změně jazyka konference byla snaha zapojení narůstajícího počtu cizinců působících v protistologii v ČR. Postupem času ale díky této změně začalo přibývat na Jírovcových protozoologických dnech i zahraničních hostů, a to jednak zvaných přednášejících, jednak členů spolupracujících zahraničních týmů. 

V posledních letech také dochází k posunu těžiště výzkumu, neboť kromě parazitických protozoí (nyní bychom řekli protist) se velká pozornost naší komunity věnuje i evoluční protistologii a diverzitě volně žijících protist.