Protozoologická sekce

Vědecké týmy zabývající se v Česku protozoologií / protistologií

• • Ivan Čepička a kol. - https://www.cepickalab.com/ 

  • Ivan Fiala a kol. - https://www.paru.cas.cz/sekce/rybi-parazitologie/laborator-rybi-protistologie/ 

  • Jaroslav Flegr a kol. - https://web.natur.cuni.cz/~flegr/ 

  • Vladimír Hampl a kol. - http://www.protistologie.cz/hampllab/index.html 

  • Kateřina Jirků-Pomajbíková a kol. - https://www.paru.cas.cz/en/sections/opportunistic-disease/laboratory-of-parasitic-therapy/ 

  • Petr Kodym a kol. - http://www.szu.cz/rndr-petr-kodym-csc 

  • Martin Kolísko a kol. - https://kolisko-lab.bc.cas.cz/ 

  • Martin Kváč a kol. - https://www.paru.cas.cz/pracovnici/profil/101/ 

  • Julius Lukeš a kol. - https://www.paru.cas.cz/en/sections/molecular-parasitology/laboratory-of-molecular-biology-of-protists/ 

  • Miroslav Oborník a kol. - https://www.paru.cas.cz/sekce/organismalni-a-evolucni-parazitologie/laborator-evolucni-protistologie/ 

  • Tomáš Pánek a kol. - https://web.natur.cuni.cz/zoologie/panek/ 

  • Milena Svobodová a kol. - http://web.natur.cuni.cz/parasitology/milenaweb/milena-1.htm

  • Jan Tachezy a kol. - https://sites.google.com/natur.cuni.cz/tachezylab 

  • Petr Volf, Jovana Sádlová a kol. - https://web.natur.cuni.cz/parasitology/volfweb/introd.html

  • Jan Votýpka a kol. - http://web.natur.cuni.cz/parasitology/teams/votypka/

  • Vyacheslav Yurchenko a kol. - https://web.osu.cz/~Yurchenko/ 

  • Alena Zíková a kol. - https://www.paru.cas.cz/en/sections/molecular-parasitology/laboratory-of-functional-biology-of-protists/ 

Historie sekce

Protozoologové (moderněji bychom řekli protistologové) byli nejprve organizováni v rámci Československé zoologické společnosti při ČSAV (ČZS). Postupně se však jednotlivé vědecké obory stále více rozvíjely a pokroky v protozoologickém výzkumu a růst tohoto oboru v tehdejším Československu (zejména pokud se jednalo o parazitická protozoa) vedlo v roce 1964 k založení samostatné Protozoologické sekce v rámci ČZS. 

Na sjezdech zoologické společnosti měla naše sekce samostatný program a byla pro ni vždy vyhrazena místnost a čas. Zoologické sjezdy se konaly však jen jednou za tři roky a protozoologové se chtěli setkávat častěji. Začátkem sedmdesátých let tak vznikla myšlenka každoročních samostatných protozoologických konferencí i mezi sjezdy Československé zoologické společnosti. Nakonec se ale sekce od zoologických sjezdů zcela osamostatnila a pořádala vlastní konferenci zvanou „Protozoologické dny“. Aby účastníci nebyli příliš rozptylováni svody okolí a měli klid na vědecké disputace, konaly se Protodny vždy mimo velká městská centra v menších místech. 

V roce 1971 byly uspořádané první Protozoologické dny na Blatenské výzkumné stanici. O rok později v Nižboru a třetí v roce 1974 na hradě Kost (v roce 1973 se konal zoologický sjezd). O všech zmíněných a dalších setkáních byla pečlivě vedena kronika, která při pořádání dnů v Jáchymově v roce 1978 byla ztracena, a tak současná kronika je vedená až od uvedeného roku. Protozologické dny byly v roce 1988 přejmenovány na „Jírovcovy protozoologické dny“ na počest prof. Otto Jírovce. Právě profesor Jírovec stál v roce 1964 u založení Protozoologické sekce a stal se i prvním předsedou Protozoologické sekce. 

Až do roku 1994 Protozoologická sekce existovala pod křídly ČZS, její setkání by bez finanční pomoci ČZS nemohly být v oné míře konány. Členy sekce byli nejen protozoologové zabývající se prvoky parazitickými, ale i volně žijícími. Těch druhých byla však v 90. letech výrazná menšina, a tak v roce 1994 tehdejší vedení sekce celkem logicky rozhodlo o převedení do České parazitologické společnosti. 

K dalším zásadním změnám pak došlo po roce 2010. Od roku 2012 je vydáván pro každé setkání sborník a od roku 2013 je hlavním jazykem konference angličtina. Prvotním důvodem ke změně jazyka konference byla snaha zapojení narůstajícího počtu cizinců působících v protistologii v ČR. Postupem času ale díky této změně začalo přibývat na Jírovcových protozoologických dnech i zahraničních hostů, a to jednak zvaných přednášejících, jednak členů spolupracujících zahraničních týmů. 

V posledních letech také dochází k posunu těžiště výzkumu, neboť kromě parazitických protozoí (nyní bychom řekli protist) se velká pozornost naší komunity věnuje i evoluční protistologii a diverzitě volně žijících protist.